Aktivní spolupráce podmínkou úspěchu

Jedním klikem získáte to nejlepší pojištění. Z pohodlí vašeho domova vyřešíte v rámci několika málo okamžiků vše potřebné a my se postaráme o zbytek. Svěříte-li se se svým problémem lékaři, opatří vám nejmodernější preparát, jehož doživotní užívání vás zbaví všech problémů… Tak se prezentuje většina lákavých výdobytků moderní doby a není tedy divu, že se rádi necháváme konejšit pocitem, že v dnešním světě je už díky Bohu tak málo věcí, které by někdo nevykonal za nás. Zdravotnictví bohužel tento narativ ve svých klientech podporuje přinejmenším vehementně. Není se tedy čemu divit, že naše aktivní účast na procesech s námi bezprostředně spojených slábne a vyhasíná den za dnem víc a víc. Je to tak správně?

Jediní, již mohou skutečně přetvořit své životy jsme my sami. Je-li nám potřeba podpůrných metod ve formě terapie, je chvályhodné, že se rozhodneme nenést si svůj vlastní kříž sami, ale je bláhové si myslet, že navštívit odborníka, který má s vyřešením našeho problému pomáhat, znamená hodit celé břemeno přeměny na něj. Tak to nefunguje a nikdy fungovat nemůže. Životní transformace může být úspěšná pouze a jen za aktivní účasti každého jednotlivce, jenž o změnu usiluje. Jeho komplexní rozhodnutí se silně opírá o odvahu projít si při rozkrývání těch temnějších zákoutí duše všemi nepříjemnými konfrontacemi, které mohou nemilosrdně vyjevit trpká fakta o tom, kým (mimo jiné) daný jedinec celou dobu byl. A to není v pravdě úkol z nejlehčích. Pokud se hodláte rozhodnout jen tak napůl, protože terapeut to vyřeší za vás, ušetřete si čas, finance i klamání sebe sama. Problematiku rozhodování jsem podrobněji představil v minulém článku. Pouze ti, kteří ustojí tváří v tvář střet s tím nejtemnějším v nich samotných, pouze těm se dostane odměny. Jinak to být ani nemůže.

Představte si komickou situaci, kdy si zaplatíte kondičního trenéra, nakoupíte si sportovní oblečení, čtyřikrát týdně se objevíte v posilovně a v momentě, kdy vám trenér dá do ruky činku a sdělí, co s ní máte činit, s úlekem vykřiknete, že tuto zátěž neuzvednete, protože jste tělesně slabí a donutíte ho odcvičit sérii za vás. Následně si na cestě domů ještě poskočíte a pomyslíte si, že jste pro své zdraví zase něco udělali. No a až pak přijde na hodnocení výsledků, koho z racionálně uvažujících lidí by překvapilo, že s takovým přístupem k žádnému posílení svalstva nikdy nemůže dojít? Činka vám byla podána právě proto, že jste zatím slabí. Pravidelným překonáváním gravitace jejím prostřednictvím vaše tělo zesílí. A to byl přesně váš záměr, proč se vůbec do péče profesionála svěřit. Posílit tělo. Proto nelze na cestě za změnou argumentovat vaším aktuálním rozpoložením. Jste zde, abyste nastavili stav nový a odlišný. Nebo snad ne?

Se záležitostmi duše je to stejné. Pokud mi klient či klientka svěří důvěru, upozorňuji na začátku spolupráce na prostou skutečnost, že jsem jejich průvodce na cestě k vrcholu, ale že je zaručeně neponesu na zádech. Je-li záměrem klientovým poukazovat po celou dobu spolupráce na jeho neduhy, argumentovat svým celoživotním nezáviděníhodným stavem a vytvářet si tak ze svého problému štít, který ho od skutečné touhy změnit se jednoznačně oddaluje, dochází tak z mého úhlu pohledu k nedokonalému rozhodnutí, a to nikoli ve smyslu ne-perfektním, nýbrž, že toto jeho rozhodnutí nebylo dokonáno (problematika dokonavého a nedokonavého vidu viz předchozí článek). Ať už si to daný člověk uvědomí, či nikoli, jedná se o výmluvy, které nikdy nevedou k vysněnému konci.

Ten cíl je však reálný. Zkušenosti mých klientů a klientek, kteří si dovolili podstoupit komplexní změnu životního paradigmatu, jsou jedním slovem dechberoucí (viz sekce Recenze). Nerad se chválím, pouze konstatuji. Ostatně, aktivní spolupráce znamená především to, že zásluhy na dosažených výsledcích neseme vždy oba rovnoměrně. Každý máme v procesu spolupráce své konkrétní místo. Já nemohu zastoupit to klientovo a on zas nemůže nahradit pozici, která v procesu hlubinné hypnoterapie náleží mně. Každý den své praxe nevycházím z úžasu nad intenzitou a hloubkou prožitků, které jsou v rámci stavu hlubinné hypnózy klienti schopni vnímat. A že se nejedná vždy o prožitky z nejpříjemnějších. Někdy si říkám, kdo to má v dané situaci náročnější, zda klient prožívající právě nalezenou příčinu jeho dosavadního problému, nebo já, který všechny vnější projevy tohoto prožívání pozoruje a ví, že je potřeba vydržet ještě těch pár vteřin, než emoční náboj příčiny problému dojde svého vybití. Jsme v tom zkrátka spolu.

Nic z výše uvedeného by nemohlo nastat, pokud by klient nabyl dojmu, že já jako profesionál zařídím a nějak vyčaruji zmizení jeho problému. Člověk totiž nedokáže nikdy změnit to, čemu není ochoten čelit. Tato věta pro mě osobně představuje pověstnou alfu a omegu podstaty lidského počínání. Pochopení jejího skutečného významu o něco dříve mi mohlo v mém vlastním životě ušetřit značná trápení. O to víc ji teď přijímám s pokorou. Minulosti se není třeba bát. Minulosti není třeba ani litovat či se za ni stydět. Minulost se totiž neděje vám, děje se pro vás. A děje se pouze proto, abyste byli připraveni na budoucnost. A pokud ve svých životech toužíte skutečně něco změnit, vykročte aktivně, a to třeba směrem k mým dveřím. Bude mi ctí.